Moře

Mořská voda

„Voda není zdrojem života, ona tím životem je.“ Antoine de Saint Exupéry

Trochu historie

V roce 1897 francouzský biolog René Quinton upozornil na podobnost minerálního složení mořské vody, vnitřního prostředí a krevní plazmy. Z toho vyvodil, že lidské tělo musí dobře reagovat na léčbu a na přípravky obsahující látky z mořské vody.

„Mořská plazma Quinton“ je označení pro sterilizovanou mořskou vodu s molekulární koncentrací lidské krevní plazmy dosaženou rozředěním destilovanou vodou.

René Quinton ve svém díle „Mořská voda – organické prostředí“ dokazuje, že:
  • 1. mořská voda není toxická
  • 2. mořská voda může nahradit integritu vnitřního prostředí
  • 3. bílé krvinky, které jsou nejkřehčími buňkami organismu, v ní snadno přežívají
  • 4. mořská voda svým složením připomíná solné fyziologické sérum
  • 5. použití mořské vody má širší opodstatnění

Mořská isotonická plazma, která je bohatá na životně důležité rozpustné prvky, představuje fyziologickou tekutinu živých organismů.

Definice

Rozeznáváme isotonickou a hypertonickou podobu.

Pro svou značnou podobnost s tělními tekutinami, zejména s krví, získala isotonická mořská voda různá pojmenování:

  • mořská plazma
  • oceánská plazma
  • plazma Quinton
  • mořské sérum
  • sérum Quinton

Isotonická

Předpona „iso“ znamená stejný. V lékařství se isotonickou tekutinou nazývá tekutina o stejné molekulární koncentraci jako krevní plazma. V případě solného roztoku to odpovídá 9 dílům soli na tisíc dílů čisté vody. Tato isotonická koncentrace obsahuje tedy pouze jednu třetinu soli obsažené v oceánské vodě.

Pokud tekutina obsahuje přibližně stejné množství molekul jako krevní plazma, nazývá se isotonickou tekutinou.

Hypertonická

Pokud je koncentrace tekutiny vyšší než 9/1000, nazývá se hypertonická. Koncentrace mořské vody je 35/1000. Hypertonická mořská voda obsahuje přibližně 2/3 soli obsažené v normální mořské vodě. Hypertonická mořská voda tak označuje přečištěnou neředěnou mořskou vodu čerpanou za zvláštních podmínek v určité hloubce pod hladinou oceánu.

Tekutina se také nazývá hypertonickou, pokud je koncentrace rozpuštěné látky vyšší než v krvi.

Vlastnosti mořské vody
  • Regeneruje buňky.
  • Obnovuje rovnováhu (přirozený přísun minerálů transmineralizací).
  • Dodává stopové prvky v jejich přírodní formě; tímto způsobem se významně posilují (synergie stopových prvků).
  • Nepatrný, homeopatický účinek některých obsažených prvků.

Lze ji užívat parenterálně, orálně nebo zevně zejména při chorobách a potížích z oblasti ORL, např. při sinusitidě (zánětu vedlejších nosních dutin) a rinitidě (zánětu nosní sliznice).

Soli objevené v mořské vodě

Blahodárné účinky mořské vody

Pití mořské vody, nikoliv v šálku, ale cílené a pravidelné absorbování této tekutiny, vyčistí, regeneruje a remineralizuje náš organismus. Již ve starověku Hippokrates, Platon a Euripides vychvalovali blahodárné účinky mořské vody. „ Moře smývá z člověka všechno zlo.“ Euripides (420 př. n. l.) Jednalo se převážně o koupele. Do některých římských lázní byla dodávána mořská voda. Již v 16. století Ambroise Paré doporučoval mořské koupele na léčbu poranění, nicméně nápad pít mořskou vodu se objevil až v 19. století.

Mořská voda: koncentrát všech prvků

Mořská voda také obsahuje všechny prvky, které jsou přítomny na Zemi a v tělech jejích obyvatel a jsou uvedeny v periodické tabulce prvků (Mendělejevova tabulka).

Pro příznivce konzumace mořské vody – mořská voda vyčistí naše tělo a dodá mu potřebné prvky, které mu někdy chybí, zejména minerály. Její konzumace se doporučuje jak při léčbě záchvatů pro vyloučení toxinů, tak i při dlouhodobější léčbě pro posílení organismu.

Pití mořské vody

Problém spočívá v tom, že mořská voda je slaná. Obsahuje 35 g soli na litr, nicméně naše tělo potřebuje pouze 9 g denně. Kdybychom tedy pili pouze mořskou vodu (případ trosečníků bez zdrojů) nebo příliš mnoho mořské vody, naše tělo by vylučovalo přebytek soli, a dehydrovalo by se. Ať už se jedná o léčbu nebo o ztroskotání, je nutné učinit řadu opatření. Trosečníkům se doporučuje postupné pití, míchání se sladkou vodou, samozřejmě v případě, že si uchovali nějaké zásoby. Sladká voda jim tak vydrží déle a tělo bude méně traumatizováno. Je třeba poznamenat, že Alain Bombard, trosečník z vlastní vůle, přežil bez zásob – lovil ryby, ze kterých extrahoval vodu (o 1/3 méně slanější než je mořská voda), a zachytával dešťovou vodu.

Léčebná kúra mořskou vodou U léčebné kúry mořskou vodou máme dvě možnosti:

Koupit ji v ampulkách nebo ji nabrat přímo v moři. Lze ji vstřebat ve dvou formách: isotonické nebo hypertonické.

Ampulky mořské vody nabízejí různí výrobci, kteří ji čerpají na širém moři ve velké hloubce, filtrují ji a zpracovávají ji tak, aby zabránili jakémukoli riziku kontaminace nějakým znečištěním.

Nicméně s léčebnou kúrou se doporučuje začít postupně. Pokud nezaznamenáte nežádoucí účinky, můžete dávky zvyšovat. Mořskou vodu lze použít i na vaření. Je třeba poznamenat, že konzumace mořské vody se nedoporučuje v případě vysokého krevního tlaku a hypertyreózy.

„Plazma Quinton“ (isotonická mořská voda) se vyrábí z mořské vody čerpané 30 km od pobřeží v hloubce 10 m. V lékárnách a prodejnách s parafarmaceutickým zbožím se mořská voda, rovněž nazývaná „mořská plazma“, prodává v ampulkách, které lze užívat v dávce jednou až šestkrát denně. Při léčbě záchvatu lze začít hypertonickou mořskou vodou a dále pro udržení používat isotonickou mořskou vodu.

Existují samozřejmě i jiná užití např. výplach nosu, koupel a ve specifických případech i injekce pod lékařským dohledem.

Moře je vzácnost

Vědomě či podvědomě cítíme, že oceán nutně potřebujeme. Ačkoliv si tento „jiný svět“ uchovává podstatnou část svého tajemství, nese v sobě naši minulost a ovlivňuje naši budoucnost. Vědci nám to potvrzují; převážná část rozmanitosti života na planetě se nachází v mořích, nicméně tento život je nám stále dost neznámý. Tento kouzelný svět je ale dnes vážně ohrožen následky lidské činnosti: globální oteplování, pobřežní eroze, vyčerpání zdrojů, znečištění atd.

Co se stane s oceánem představujícím společné dědictví lidstva, pokud my všichni, kteří moře využíváme (rybáři, potápěči, loďaři, sportovci…), se nenaučíme sdílet a respektovat tento životní prostor? Všichni jsme původem námořníci nalodění na planetu moře již tisíciletí a ještě dlouho se budeme plavit…

Při prvních známkách nachlazení
Denní hygiena nosu